O bavlně

Bavlnu známe každý – je to snad nejoblíbenější textilní materiál, do kterého se denně oblékáme, ať už to jsou pohodlná bavlněná trička nebo ležérní rifle. Zajímavé je, že přestože se bavlna pěstovala v Asii již před téměř 4000 lety, v Evropě byla známá teprve od 13. století.

Bavlně se daří především v tropickém a subtropickém podnebném pásu, a tak není k podivu arabský původ jejího jména – z arabského „qutun“ vzniklo anglické cotton. Dokonce i ve staré němčině se bavlně původně říkalo „Kattun“ a dodnes se v němčině slovo Kattun používá pro označení specifického druhu bavlněné látky. Obdobně jako u ostatních přírodních materiálů, na kvalitě výsledné látky se podílí celá řada faktorů.

O kvalitě bavlny se rozhoduje už při jejím pěstování. Surová bavlněná vlákna se získávají z tobolek, ve kterých zrají semínka bavlníku. Délku a jemnost vláken ovlivňuje botanický druh bavlníku, teplota v oblasti, kde keř roste, kvalita půdy a dostatek vody. Čím delší jsou vlákna, tím hladší, pevnější a kvalitnější je z nich vyrobená nit. Z dobrých nití pak vznikají dobré látky, tkaniny i úplety. Látky z horších, krátkých vláken hůř drží tvar, snadno chloupkatí a dělají se na nich žmolky. Praním se rychleji ničí a časem se mohou začít i trhat. Typicky se z takové nekvalitní bavlny vyrábějí ta nejlevnější trička, a jistě nám dáte za pravdu, že nemají moc dlouhou výdrž.

Na světě se dnes pěstují především následující čtyři druhy bavlníku: bavlník srstnatý, keřovitý, stromový a bylinný.

• Největší podíl má bavlník srstnatý – přes 90 %. Bavlna z něj je obvykle průměrné kvality, ale existují také kultivary, které dávají delší vlákna. Tento druh bavlníku se nejvíce pěstuje v Indii a Pákistánu, vylepšené kultivary (např. bavlna Upland) v Mexiku a USA.
   
• Druhý nejpěstovanější druh je bavlník keřovitý, který dává bavlnu s velmi dlouhými vlákny. Pěstuje se v mnoha zemích včetně Indie, Brazílie, Peru, USA nebo Egypta. Známá „egyptská bavlna“, ze které se šije luxusní ložní prádlo, bývá právě tohoto druhu, stejně tak Pima, bavlna z amerického kontinentu, která se zase používá na oblečení od triček až po šaty.

• Bavlník stromovitý a bavlník bylinný jsou starší, historické druhy bavlníku, které se dnes pěstují jen na několika málo místech. Například v Bengálsku se z bavlny z bavlníku stromovitého vyrábějí jemné, ručně tkané látky podobné těm, které se tu tkaly už před mnoha staletími.

Bio bavlna je velké téma dnešní doby, protože konvenční pěstování bavlny je poměrně škodlivé pro přírodní prostředí. Bavlna potřebuje hodně vody, ošetřuje se velkým množstvím pesticidů a insekticidů, protože je málo odolná proti chorobám a škůdcům, a vyčerpává půdu (která se pak musí uměle hnojit). Nejméně ekologická je levná bavlna – pěstitelé musí používat velké množství levných chemikálií, aby měli co největší sklizeň a neprodělali, a na životní prostředí (a často i vlastní zdraví) se nemohou moc ohlížet.

Až budete hledat bio bavlnu, doporučuji koukat po certifikátu GOTS (Global Organic Textile Standard). Je to mezinárodně platný a poměrně přísný standard, který se týká všech fází zpracování bavlny a zahrnuje i fair trade aspekty: pěstování nesmí škodit ani přírodě, ani lidem.

Pro zlepšení kvality bavlny se používají také různé úpravy. Nejde o klamání zákazníka, ostatně z nekvalitní krátkovlákenné bavlny nevyčaruje zázrak ani sebelepší technologie. Nejčastěji se používají:

Jde o podobný postup jako při česání vlny. Chumáče bavlněných vláken se pročesávají, aby se delší vlákna oddělila od kratších. Látky z česané bavlny jsou vyrobené z delších vláken a jsou proto tvarově stálejší a nežmolkovatí.

Mercerizace bavlny je postup, který se používá už od poloviny 19. století. Bavlněná příze se máčí v alkalickém roztoku. Výsledkem je pevnější, hladší, lesklejší nit, která se méně sráží a lépe vstřebává barviva.

Řízeným opalováním ohněm se z bavlněné příze nebo hotové látky odstraní krátká vlákna, která vystupují nad povrch. Dosáhne se tím hladšího povrchu, látka nežmolkovatí, lépe se barví a potiskuje.

Chemická úprava, kterou se dociluje menší srážlivosti a mačkavosti látky. Někteří výrobci používají problematické chemikálie a postupy, jiní preferují novější, ekologičtější metody.

Látky se po utkání nebo upletení mohou dále mechanicky, tepelně a chemicky upravovat, aby se dosáhlo lepšího vzhledu a vlastností – například zažehlováním speciální pryskyřice pro hladký vzhled. Někdy je tu k prospěchu věci (třeba nežehlivá úprava jinak kvalitní košiloviny), někdy je za tím bohužel snaha dodat látce naoko lepší vzhled a omak, který se ale po několika vypráních vytratí.

Jak poznáme, že dodavatel nabízí kvalitní bavlnu? Zeptáme se! Samozřejmě nezůstaneme jen u toho, ale začínáme právě tím, že si obstaráme základní informace, a stejně to můžete udělat i vy. Výrobci látek a oblečení z dobrých materiálů to obvykle uvádějí v popisu svého zboží; informace by měly být co nejkonkrétnější, a pokud je to potřeba (např. u bio bavlny), doložené certifikáty.

Dalším krokem je vzít látku do ruky. My nikdy nenakupujeme naslepo a neměli byste ani vy. Pokud jste bavlněným látkám nikdy nevěnovali pozornost, nejspíš si ze začátku nebudete jistí, ale až si ohmatáte několik látek různé kvality, naučíte se v nich orientovat. Zkuste si někde sáhnout na levné bavlněné plátno (mají ho skoro v každém obchodě s metráží) a na dražší patchworkové látky, nebo se přijďte podívat na naši prvotřídní bavlnu.

Kvalitní bavlněné plátno bývá na omak hladší a na jeho povrchu nejsou tolik patrné drobné chloupky jako na levnějších látkách. Totéž platí pro jemné látky jako je batist – neměl by být chlupatý a nitě by měly být pěkně jemné a rovnoměrně silné. Také kvalitní bavlněný úplet je na omak hladký, při natažení dobře pruží, a když ho rukama lehce potaháte na všechny strany, měl by se vrátit do původního tvaru.

Finálním testem pro látku je praní a nošení. My vzorky od dodavatelů pereme, napařujeme a žehlíme, abychom zjistili, jestli drží tvar, zůstane jim pěkný omak nebo nepustí barvu. Totéž doporučujeme v případě pochybností i vám, zvlášť jestli se chystáte na velké šití z dražší látky.

U výrobců značkových bavln bývá kvalita většinou stabilní. S neoznačeným zbožím v obchodech s metráží je to trochu horší, protože obchod může vzít příští várku od jiného dodavatele a kvalita bude jiná než posledně. Šijete-li méně často, nezbývá než se spolehnout na zrak, hmat a slova prodavaček; nejlepší ale je být ve „svém“ obchodě s látkami tak trochu štamgast a mít přehled, protože to se vždycky vyplatí!