Kde se vzala jednotka momme?
Momme začali v devatenáctém století používat obchodníci, kteří nakupovali hedvábí z Japonska. Kořeny této jednotky lze vystopovat až do starověké Číny. V Japonsku se totiž až do začátku dvacátého století, kdy se zde začal zavádět metrický systém, používal jednotkový systém šakkanhó, který starověcí Japonci vytvořili na základě tehdejšího čínského systému.
Základní jednotkou hmotnosti byl kan (貫), který odpovídal asi 3,75 kilogramům (v roce 1891 zavedla japonská vláda tento převod jako oficiální). Od něj se pak odvozovaly další jednotky, mimo jiné monme (匁), jedna tisícina kanu, tedy 3,75 gramů. Přestože správná transkripce 匁je skutečně monme, ujala se – možná chybou, možná kvůli výslovnosti v dřívější verzi japonštiny – v podobě momme. Dodnes se udržela jako tradiční jednotka v hedvábnictví, ale také v obchodu s perlami.
Jak se měří hmotnost látek
V textilním průmyslu se používá mnoho jednotek, které vyjadřují různé vlastnosti vláken, přízí a látek. Jistě znáte například jednotku denier (zkratka den), kterou se měří lineární hustota vláken a přízí a typicky se jí označují punčochy: čím nižší číslo, tím jemnější je vlákno použité na výrobu a tím jsou punčochy průhlednější. (Pro zajímavost, jedno samostatné vlákno hedvábí má cca 1 den. Nejjemnější punčochy, které se dnes dají koupit, mívají hustotu 5 den.)
Přepočet momme na g/m2
Pro zákazníky, kteří kupují látky, je ale nejdůležitější údaj o hmotnosti látky, tzv. gramáž. Najdete ji uvedenou v popisku u zboží v každém dobrém obchodě (samozřejmě i u nás!). Uvádí se v g/m2 a udává přesně to, co napovídá jednotka: kolik gramů váží jeden metr čtvereční látky. Kdybyste z látky ustřihli čtverec o rozměrech 1 x 1 metr a položili ho na váhu, ukáže vám její přesnou gramáž. Více o gramáži, a proč se vyplatí jí rozumět, píšeme v jiném článku.
Úplně stejně funguje jednotka momme, ta ale udává, kolik liber váží obdélník látky o rozměrech 45 palců na 100 yardů. Vychází se tedy z imperiálních (britských) jednotek a potřeb výrobců a obchodníků, kteří jsou zvyklí obchodovat s větším množstvím zboží. Uvedené rozměry odpovídají cca devadesátimetrovému štůčku látky široké 114 centimetrů. Pokud přepočítáme tyto hodnoty na naši gramáž v gramech na metr čtvereční, dostaneme výsledek:
1 mm = 4,340 g/m2
Je momme ukazatelem kvality?
Dříve obchodníci s hedvábím podle hmotnosti posuzovali kvalitu. Čím těžší byla látka, tím kvalitnější, resp. luxusnější. Hedvábné nitě jsou velmi jemné, ať už tkáte lehoučký šifon nebo těžký dyšes, a o hmotnosti látky tak rozhoduje hustota tkaní. Obecně řečeno: čím víc mommů, tím hustěji tkaná látka. V minulosti těžká, hustě tkaná, a tedy i velmi drahá hedvábná látka ukazovala na jmění svého majitele, proto hmotnost byla jakýmsi ekvivalentem kvality. To samozřejmě neznamená, že by lehké hedvábné látky byly nekvalitní. Záleží, co od látky očekáváme.
Jemné, průsvitné látky by měly být lehké, aby krásně vlály. Naopak u látek na šaty jako satén je zase žádoucí vyšší gramáž, která znamená hustěji tkanou, pevnější, odolnější a hladší látku. Záleží ale na tom, pro jaký účel látku potřebujete. Na jemný, tak akorát „padavý“ a neprůsvitný šátek se skvěle hodí hedvábí o hmotnosti 12–14 mommů, ale na šaty je taková látka už příliš tenká. Jako šatovka jsou vhodnější látky od 16 mm výše.
Kdybyste chtěli hedvábí srovnat s běžnými šatovkami, nespoléhejte se na jednoduché srovnání gramáže. Polyesterové nebo viskózové látky jsou obecně těžší, na lehké šaty mívají gramáž až 120 g/m2, což v přepočtu odpovídá hedvábí o váze 28 mm. Protože hedvábí má při stejném objemu nižší hmotnost než jiná vlákna, tak takovým šatovkám bude v hedvábí odpovídat spíše gramáž 16-22 mm. Zmíněných 28 mm je už velmi těžký, luxusní satén nebo dyšes.
Hedvábné látky ze spřádaných nití (burety, noily, některá divoká hedvábí) tvoří výjimku, protože jsou utkané ze silnější příze. Jsou tedy méně hustě tkané než stejně těžké hedvábí z klasické jemné příze. Neznamená to samozřejmě, že by byly nekvalitní – mají stejné kladné vlastnosti jako kterékoli jiné hedvábí (měkkost, prodyšnost, lehkost), jen jejich výrobní proces je jiný a jsou jiné i vzhledově – jsou výrazně matnější. Často jsou vyhledávané pro jejich unikátní vzhled, menší choulostivost při údržbě a nižší cenu, což vysvětluje jejich stoupající popularitu.
Dělení hedvábných látek na lehké, střední a těžké
Přestože při konstrukci látek si technik může kdejak vyhrát a teoreticky navrhnout třeba těžkou neprůsvitnou organzu nebo naopak lehký průsvitný žakár (brokát), většina hedvábných látek a jejich pojmenování je automaticky spojována i s určitou gramáží. Za luxusní hedvábí se považují pak právě ty s obzvláště vysokou gramáží. Netřeba dodávat, že „luxusní“ pak bývá i cena.
Termíny „lehká látka“, „středně těžká látka“ a „těžká látka“ nejsou nijak oficiálně dané, a navíc platí prakticky pro každý materiál jinak (lehké hedvábí je v absolutním měřítku lehčí než lehká bavlna nebo vlna, viz náš již výše zmíněný článek o gramáži látek). Obecně se ale hedvábné látky mohou dělit následovně (respektive, takto vnímáme gramáže hedvábí v Sartoru):
- lehké hedvábí
Hedvábné látky s gramáží 14 mm a méně. Zvlášť se ještě vyčleňují lehké transparentní látky, které prosvítají (3 až 6 mm), a částečně transparentní, které prosvítají jen ve světlých odstínech. Částečně transparentní látky mají váhu nejčastěji 8-12 mm a jsou to typické „šátkové“ materiály (ačkoli se nepoužívají jen na šátky, ale i na lehoučké oděvy).
- středně těžké hedvábí
Klasická středně těžká hedvábí mají nejčastěji 16-19 mm. Patří k nim krepdešíny, klasické satény, některé dupiony, serže.
- těžké hedvábí
Hedvábné látky nad 19 mm. Mohou být splývavé i tuhé – patří sem jak těžké satény nebo krep marokény, tak i dyšes.
- zvlášť těžké hedvábí
Speciální skupina s váhou nad 35–40 mm, kam patří výjimečně husté a těžké marokény nebo dyšesy, případně stoprocentně hedvábné žakáry (brokáty) s mnoha barvami.
Obvyklé gramáže hedvábných látek
LEHKÁ PRŮSVITNÁ HEDVÁBÍ
ORGANZA
5,5 mm (24 g/m²)
ŠIFON
6 mm (26 g/m²)
ŽORŽET
8 mm (35 g/m²)
LEHKÁ NEPRŮSVITNÁ HEDVÁBÍ
HABUTAJ
8-12 mm (35-52 g/m²)
LEHKÝ SATÉN
12-14 mm (52-60 g/m²)
SERŽ
10-14 mm (43-60 g/m²)
KLASICKÁ, STŘEDNĚ TĚŽKÁ HEDVÁBÍ
KREPDEŠÍN
16-19 mm (70-82 g/m²)
KREPŽORŽET
16 mm (70 g/m²)
TAFT
16-19 mm (70-82 g/m²)
DUPION
16-19 mm (70-82 g/m²)
SATÉN
16-19 mm (70-82 g/m²)
TĚŽKÁ HEDVÁBÍ
TĚŽKÝ SATÉN
22-30 mm (95-130 g/m²)
DYŠES
30-40 mm (130-174 g/m²)
KREP MAROKÉN
30-44 mm (130-174 g/m²)
HEDVÁBNÝ BROKÁT
30-40 mm (130-174 g/m²)
HEDVÁBNÝ ŽERZEJ
35 mm (150 g/m²)
HEDVÁBNÝ SAMET
40 mm (174 g/m²)
Šili jste někdy ze zvlášť lehoučkého nebo naopak těžkého hedvábí?
Viděli jste zajímavou látku, která se vymykala tabulkám?
Pište nám do komentářů!
Komentáře(0)