Průvodce zakázkovým šitím

Neexistují předpisy, které by udávaly, jak se lidé a firmy nabízející šití oblečení mohou nazývat. Obecně vzato je švadlena řemeslnice, která provádí úpravy a opravy oděvů a šije oblečení podle hotových střihů. Krejčová umí střih zkonstruovat přesně na míru a podle něj pak ušít oděv. Salony obvykle zaměstnávají víc profesí – někdy je zde krejčová, která má k ruce švadlenu, někdy celý tým tvořený návrhářkou, modelářkou (vypracovává střihy podle návrhů) a švadlenami. Jak se kdo pojmenuje však záleží jen na něm.

Ačkoli všechny uvádím v ženském rodě, v krejčovském oboru samozřejmě pracují i muži. Většinou jsou to spíš pánští krejčí, kdežto krejčové obvykle bývají dámské krejčové, ale pochopitelně existují výjimky na obou stranách. Krejčí a krejčové, kteří pracují samostatně jako soukromníci, se málokdy věnují pánskému i dámskému oděvu zároveň. Když totiž chcete krejčovinu ovládat opravdu dobře, je lepší vybrat si jeden obor a tomu se věnovat naplno. I tady sice najdete výjimky, ale je jich jako šafránu.

Jednu věc ale zákon přece jen upravuje: výroba oděvů a dalších textilních výrobků je volná živnost. Znamená to, že ji může dělat kdokoli. Na jednu stranu je to dobře, protože mezi krejčovými a krejčími je spousta samouků, kteří se vlastní pílí vypracovali na vynikající úroveň; na druhou stranu můžete narazit i na diletanta, který po pár měsících šití triček usoudil, že by se tím mohl živit.

V Česku bohužel chybí celá jedna generace krejčových a krejčí. Ti, kteří dělali řemeslo za socialismu, kdy bylo zakázkové šití běžné, už jsou v důchodu, nebo ani nejsou mezi námi. Mladší ročníky, které se dnes snaží pokrýt obnovený zájem o zakázkové šití, začínají prakticky od nuly, protože jim nemá kdo předat zkušenosti. Proto bývá někdy těžké najít ve svém okolí nejen dobrou krejčovou, ale vůbec jakoukoli krejčovou, a za těmi dobrými jsou mnozí ochotní jezdit i hodně daleko.

Dobrá krejčová by se měla vyznat v materiálech, střizích, šití i oděvech. Pozor, nemusí se nutně vyznat v módních trendech – krejčovství a módní návrhářství jsou dva rozdílné obory. Stejně tak vám krejčová nemusí být schopna poradit s vhodným stylem nebo barvami. Jestli potřebujete kompletní servis a předělávku šatníku a krejčová (nebo salon) to výslovně nenabízí, raději se obraťte na barevnou typoložku nebo stylistku.

Je-li to možné, prohlédněte si fotografie hotových šatů. Líbí se vám jejich provedení a styl? I když krejčová šije podle přání zákazníka, vždycky se jí do práce promítne i její vlastní vkus. Najít krejčovou se stejným vkusem je ideální – značně se tak zvyšuje pravděpodobnost, že budete z výsledku nadšené.

Nebojte se krejčové vyptat na všechno, co vás zajímá. Je to stejné, jako když hledáte kadeřníka nebo instalatéra – jeho jednání vám ledacos napoví. Skvělé je osobní doporučení od někoho z vašeho okolí a pomoct mohou i recenze na internetu, jen pozor na to, že takovou recenzi může napsat i neprávem naštvaný zákazník nebo někdo jiný, kdo chce krejčové uškodit.

·         „Mám vybrané tyhle šaty (z internetu, z časopisu), ušijete mi je?“

Pokud krejčová fotku ani vás zatím neviděla, jediná správná odpověď je „nevím“. Na základě takhle nekonkrétní otázky by vás neměla ani odmítnout, ani tvrdit, že to určitě půjde. Vždycky záleží na více faktorech: na vašem očekávání, dostupnosti materiálů, střihové náročnosti atd.

·         „Kolik to bude stát?“

Bez konkrétně domluvené zakázky vám krejčová cenu neřekne, ale na základě rámcové představy – dodané fotky, nákresu – by měla určit aspoň předpokládané cenové rozpětí nebo základní cenu (např. „Cena za podobnou pouzdrovou sukni je asi 800 korun plus materiál.“). Na schůzce, kde domluvíte přesnou podobu oděvu, už vám cenu říct musí. Ostatně, obvykle se rovnou platí záloha.

·         Za jak dlouho to bude hotové?

Krejčová by vám měla sdělit přibližný čas zhotovení. Určitě to nebude za pár dní, a pokud je hodně žádaná, může se stát, že se k vaší zakázce dostane třeba až za dva měsíce. Správná krejčová by vám měla říct datum první konzultace a alespoň předpokládané datum první zkoušky. Na náročné zakázky (svatební šaty) se objednávejte s dostatečným předstihem – za pár týdnů se to stihnout nedá!

·         „Je nutné přijít na zkoušku?“

Dobrá krejčová bez zkoušky nešije, snad jen u velmi jednoduchých zakázek nebo pro stálého zákazníka, kterého už má „v oku“, je ochotná udělat výjimku. I pečlivě připravený střih totiž bývá potřeba doladit přímo na postavě. Složitější oděvy, jako jsou svatební šaty nebo dámský kostým, se bez zkoušky neobejdou a někdy jich může být potřeba i víc.

·       „Děláte střihy na míru? Mám nekonfekční postavu.“

Střih na míru by pro krejčovou neměl být problém. Určitě by vás neměla odmítnout s tím, že na model, jaký chcete, nemá střih. Měla by umět šít i na nekonfekční postavu a přizpůsobit oděv třeba kulatým zádům, skolióze nebo nestejně vysokým ramenům. Měla by vás také umět upozornit, že se pro vás určité střihové řešení nehodí. Každému se koneckonců může stát, že se zakouká do fotky šatů z internetu a vytvoří si nerealistické očekávání. V takovém případě by vám krejčová měla vysvětlit, proč to nepůjde – třeba že široké boky a nabíraná sukně z tuhé látky nejdou dohromady – a nabídnout alternativu, je-li možná.

·          „Co budu potřebovat na první schůzku?“

Krejčová by vám měla říct (nebo aspoň naznačit), abyste na první schůzku přišla s co nejpřesnější představou oděvu, který se bude šít. V klidu si předem promyslete, jaké šaty chcete, pro jakou příležitost, jakou by měly mít barvu atd. S krejčovou pak už jen doladíte detaily. Dobrá krejčová by se měla zmínit i o spodním prádle – měla byste si na sebe totiž vzít to, co potom budete pod oděv nosit. Platí to zejména pro šaty, které musí přesně padnout, například plesové nebo svatební. Když si pod ně vezmete jinou podprsenku, než ve které vás krejčová měřila, může se stát, že najednou nebudou správně sedět.

·         „Šijete z hedvábí?“

Chcete šaty z hedvábné látky ze Sartoru? Klidně se krejčové otevřeně zeptejte, jestli šije z hedvábí a má s ním zkušenosti. Dobrá krejčová hedvábné látky zná a nebojí se jich. Pokud tu svou dotazem na hedvábí vyděsíte, nejspíš to nebude ta pravá!

Přestože laikovi práce s krásnými látkami a šicím strojem někdy přijde jako magie, i krejčová je jenom člověk. Může se proto stát, že si nesednete (třeba zjistíte, že máte úplně odlišný vkus), v takovém případě prostě pokračujte v hledání dál.

Krejčová má právo vaši zakázku odmítnout. Možná nemá volné kapacity nebo se na to necítí. Ne každá krejčová šije všechno, některé třeba neberou svatební šaty, jiné zase nedělají opravy oděvů. Dobrá krejčová také umí odmítnout zákazníka s požadavkem odporujícím jejímu přesvědčení – třeba model, který se pro něj vůbec nehodí, nebo expresní práci, při níž by nebyla schopná dodržet svou obvyklou kvalitu.

Dobrá krejčová umí poradit, jak skrýt nedostatky a vyzvednout přednosti – nebojte se s ní o tom mluvit, vyplatí se to!

Krejčové nemívají v dílně látky, ze kterých byste si mohla vybrat, protože materiál se nakupuje individuálně pro každou zakázku. Někdy mívají k dispozici vzorníky nebo odstřižky na ukázku, aby vám dokázaly lépe vysvětlit, jakou látku pořídit.

Většina krejčových má aspoň nějaké fotky hotových zakázek, které jsou k nahlédnutí na webu nebo osobně. Není ale běžné, aby měly v provozovně hotové oblečení na ukázku, případně mají jen rozpracované modely, které nechtějí ukazovat. Stejně tak vás ne každá krejčová pustí do dílny – některým to nevadí, některé si své království pečlivě střeží.

Na první schůzku si vezměte všechno, čím ilustrujete své představy o modelu – fotku z internetu, vlastnoruční nákres, vzorek látky. Někdy stačí popsat představu slovně, případně jednoduše ukázat na sobě, jak dlouhou chcete sukni, jak široká ramínka, jak tvarovaný výstřih. Většina krejčových si na schůzce rovnou kreslí náčrtky, někdy mívají i katalogy modelů nebo střihů, ve kterých vám mohou názorně ukázat některé prvky. Čím konkrétnější bude vaše představa, tím lepší bude výsledek. Jdete-li na konzultaci bez přesné představy, měla byste s ní určitě odcházet – než se začne šít, je potřeba doladit všechny detaily. Pokud si ani po konzultaci nebudete jistá, raději zakázku odložte.

Míry se berou ve spodním prádle. Nemusíte se stydět, krejčové jsou zvyklé na nejrůznější typy postav, ale jestli se přece jen nerada odhalujete, vezměte si tenké přiléhavé tričko. Postup měření záleží na tom, co se bude šít, ale vždycky jsou to různé obvody (prsou, pasu, stehna), délky (od krku k pasu) a šířky (ramenou, zad). Nikdy nestačí jen obvod prsou, pasu a boků, například na správně padnoucí halenku by krejčová měla vzít nejméně devět měr.

Některým krejčovým stačí ústní domluva, ale pro obě strany je mnohem lepší, když se sepíše tzv. zakázkový list. Bývá na něm popis a jednoduchý nákres oděvu, předpokládané datum dokončení, objednatel a zhotovitel, domluvená cena, případně další údaje (materiál, míry). Kdyby později vznikl spor, stačí se podívat do zakázkového listu, na čem se obě strany dohodly.

Hned po domluvení zakázky je zvykem platit zálohu. Ta bývá ve výši 30–50 % z celkové ceny. Objednávka se tím stává pro obě strany závazná; pokud krejčová zálohu nechce, může to být znamení, že se jí do zakázky nechce a bude ji odkládat.

Mimochodem, jestli jste těhotná a ještě to není vidět, určitě to krejčové řekněte, aby při vytváření střihu mohla počítat s tím, že se vaše míry budou měnit.

Nemáte-li už předem zakoupenou látku (a pokud si nejste jistá, jaká bude na váš model nejvhodnější, raději s tím počkejte), musíte se s krejčovou domluvit na nákupu. Některé krejčové jsou ochotné látku obstarat, některé vás pošlou, ať si ji koupíte. Sama si vyberete nejlépe a budete mít záruku, že se vám látka bude opravdu líbit. Úplně nejlepší je, když jde krejčová vybrat látku s vámi, ale protože je to časově náročné, vyplácí se to jen u větších zakázek, například svatebních šatů.

Jestliže si s výběrem nevíte rady, nechte si od krejčové poradit. Zeptejte se, jestli potřebujete tkaninu nebo úplet, z jakého materiálu by měla být, jakou by měla mít gramáž, zda může být průsvitná, mačkavá, jestli má být pružná. Jestli si chcete sama koupit i knoflíky, zip, krajku nebo další drobnosti, zeptejte se i na ně. Z přesných instrukcí od krejčové bude mít radost i prodavačka, kterou v obchodě požádáte o radu.

Říkáte si, že dobrá krejčová by přece měla podle vašich měr vypracovat šaty, které budou hned perfektně sedět? Ve skutečnosti je to naopak: dobrá krejčová ví, že to tak nefunguje a bez zkoušky to nejde. I když si při měření poznamenala případné asymetrie nebo netypické držení postavy, při zkoušce se může ukázat, že je potřeba střih doupravit. Někdy zjistíte, že vám sluší něco trochu jiného, než jste si původně myslela, a ještě to půjde zachránit. Model se také může zabrat nebo povolit podle toho, jak se v něm při zkoušce budete cítit. Také se finálně upraví délka rukávů, nohavic nebo sukně.

Pokud se vám cokoli nezdá, hlaste to ihned na první zkoušce, později už to nemusí jít napravit. Při zkouškách si dělejte fotky (stačí „selfíčko“ v zrcadle), ať máte přehled.