Nákupní košík

Nákupní košík je prázdný. Pojďme to napravit :-)

TIP: Inspirujte se našimi novinkami

Potřebujete poradit? Navštivte náš blog

O vlně

Žádný jiný materiál vás nezahřeje tak jako vlna. Víte ale, jaké druhy vlny existují a jaké mají vlastnosti? Jemné merino, kvalitní střižní vlna i další druhy vlny mají v šatníku své místo v podobě teplého kabátu, svetru nebo moderního termoprádla. Zajímá vás, jaká vlna je nejlepší, jaké jsou její vlastnosti a jak vlastně poznáte, že jste si koupili pravou vlnu? Čtěte dál!

textilní materiál vlna, ovčí rouno

Co je to vlna?

Odpověď je přece jasná – vlna je materiál, který se získává ze srsti ovcí, pletou se z něj svetry a šijí zimní kabáty. Je to sice pravda, ale otázka si zaslouží mnohem podrobnější odpověď.

Legislativa (v ČR se řídíme nařízením EU č. 1007/2011) doslova říká, že vlna je vlákno z ovčího nebo jehněčího rouna, nebo směs těchto vláken s vlákny dalších zvířat využívaných pro textilní účely (nařízení tato zvířata konkrétně vyjmenovává a my se k nim ještě dostaneme). Uvádění procentního podílu jednotlivých složek tedy v tomto případě není povinné, ale neznám výrobce, který by se rád nepochlubil příměsí alpaky nebo kašmíru. Pro příměs umělých vláken to samozřejmě neplatí a jejich obsah se musí uvádět vždy. Vlna se obvykle mísí s polyamidem, akrylem, ale také hedvábím nebo bavlnou.

Vlnu není možné označovat jen názvem plemene (např. oblíbené merino), ale může to být na etiketě uvedené jako dodatek. Merinový svetr tedy musí mít na etiketě slovo „vlna“ a příslušný procentní podíl: správné je tedy třeba „vlna merino 100 %“, ne pouze „merino 100 %“. Mimochodem, jde-li o stoprocentní vlnu, může se místo čísla použít označení „čistá“. (To ostatně platí pro všechny materiály.) 

Vlna se může dělit podle druhu zvířete, u ovcí pak podle plemene ovce, dále podle kvality, původu a vlastností.

Zvláštním případem je střižní vlna, kterou lze tímto výrazem označovat. To už se ale dostáváme k jednotlivým druhům vlny. Není totiž vlna jako vlna… 

Plemena ovcí

Ovce se, stejně jako jiná hospodářská zvířata – od koní po slepice , chovají v mnoha různých plemenech. Některé se šlechtí na maso, některá na vlnu, existují také kožešinová nebo dojná plemena a dokonce i „mazlíčkovská“, třeba přátelská a snadno ochočitelná kamerunská ovce, oblíbená atrakce dětských zoo koutků.

Vlnařská plemena se dělí podle charakteru a jemnosti vlny. Plemena s jednotnou vlnou mají srst tvořenou jedním druhem chlupů a dávají jemnou vlnu. Plemena s polosmíšenou a smíšenou vlnou mají v srsti tzv. vlnovlasy, polopesíky a pesíky. Pesíky jsou dlouhé, hrubé chlupy, vlnovlasy jsou naopak jemné a měkké. Čím více pesíků a polopesíků rouno obsahuje, tím je vlna hrubší a škrábavější. 

vlna – jemnost vlákna
Vlákna pod mikroskopem – ne všechna vlněná vlákna jsou stejně hladká

Podle jemnosti vlny se rozeznává pět základních skupin, pro které jsou typická určitá plemena. Kvalita rouna ale záleží také na výživě a podmínkách chovu, takže některá plemena mohou ve skutečnosti spadat do více skupin.

Velejemnovlnná plemena

Tato plemena se dnes ve velkém nechovají. Jsou to na chov náročné ovce, dříve chované např. ve Španělsku.

Jemnovlnná plemena

Sem patří dnešní merinové ovce (australské merino, jihoafrické merino, Merinolandschaf), ale i další plemena: francouzské charollais, šetlandka.

Polojemnovlnná plemena

Tyto ovce se obvykle chovají na maso nebo mléko, ale zužitkovává se i jejich vlna: anglické plemeno suffolk, norfolk, kent, maďarská cigája, východofríská ovce, texel.

vlna – plemena ovce

Polohrubovlnná plemena

„Univerzální“ nenáročné ovečky, které se dají chovat skoro všude: leicesterky, lincolnky, cotswoldky, také české šumavky, které spásají horské pastviny.

Hrubovlnná plemena

Odolná plemena ovcí, která dávají nekvalitní, hrubé rouno, vhodné spíš k technickému použití. U nás se chovají např. valašky nebo romanovské ovce.

Textilní průmysl má své vlastní kvalitativní stupnice, podle nichž se vyhodnocuje jemnost, délka, kudrnatost nebo spřadatelnost vlny. Na výrobu látek se používá jen velmi kvalitní vlna. Z té hrubší se vyrábějí koberce, plsti nebo technické textilie.

Druhy vlny

Merino vlna

Merino je nejznámější a nejoblíbenější druh jemné vlny. Nejjemnější merina jsou tak hebká, že je mnoho lidí snese na holé kůži, a proto se z nich vyrábí i spodní prádlo, termoprádlo, hebké šály a šátky a oblečení pro malé děti.

Střižní vlna

Střižní vlna je složená výhradně z nových vláken, tedy takových, která šla přímou cestou z ovce do výroby. Jejím opakem je regenerovaná vlna (recyklovaná vlna). Přirozeně kvalitnější je vlna střižní – má delší vlákna a jednotnou kvalitu. Střižní vlnu je možné vyznačit na etiketě, není to povinné, ale výrobce se tím rád pochlubí (anglicky „virgin woll“, německy „Schurwolle“).

Regenerovaná vlna

Regenerovaná vlna je opakem střižní vlny. Ta se vyrábí ze zbytků a odpadů z výroby (zbytky nití z přádelen, kousky plsti, odstřižky vlněných látek ze šití konfekce), které se rozcupují na jednotlivá vlákna a znovu spředou. Vlákna se tím bohužel zkracují a poškozují, takže je nelze recyklovat donekonečna a látky z recyklované vlny jsou méně kvalitní.

Pokud to výrobce oblečení nechce výslovně uvést, nepoznáte, jakou vlnu použil, zda střižnou či regenerovanou.

Česaná vlna

Česaná vlna, která je i u nás známá pod anglickým názvem „worsted“, je vysoce kvalitní, dlouhovlákenná vlna. Během zpracování se z rouna pečlivě vyčešou krátká vlákna, takže zůstanou jen ta, která mají délku 8–15 cm. Z těchto dlouhých vláken se spřádá jemná, hladká a pevná worsted příze, určená na výrobu worsted látek – látek z česané vlny. Látky jsou také hladké, postrádají škrábavost typickou pro hrubší vlny a netvoří se na nich žmolky.

Svůj název vlna dostala podle anglické vesnice Worstead v Norfolku, kde se již ve dvanáctém století tkaly kvalitní vlněné látky.

Vlna s Woolmarkem

Woolmark je certifikační značka, kterou se označuje zvlášť kvalitní vlna vyhovující přísným pravidlům společnosti Woolmark. Najdete-li ji na etiketě, máte jistotu, že jste koupili oblečení od renomovaného výrobce, který dbá na prvotřídní kvalitu. Značka se ale neuděluje automaticky, takže kvalitní může být i vlna, která ji nemá. Nejspíš ji najdete ve značkových vlněných pláštích, oblecích nebo svetrech.

vlna Woolmark
vlna Woolmark

Druhy vln ze srsti z jiných zvířat

Nařízení evropské unie o názvech textilních vláken uvádí konkrétní seznam zvířat, jejichž srst lze také označovat jako vlnu: alpaka, lama, velbloud, kašmírská koza (kašmír), angorská koza (mohér), kašgorská koza (kříženec kašmírské a angorské kozy, který dává materiál označovaný jako „kašgora“), angorský králík (angora), vikuňa, jak, guanako, bobr a vydra. (Bobrovina a vydrovina se používá takřka výhradně na výrobu plstěných klobouků.)

Většina těchto materiálů je vysoce kvalitní a dal by se o nich napsat samostatný článek. Prozatím stačí vědět, že přimíchá-li výrobce do vlny alpaku nebo kašmír, zcela jistě vás nechce ošidit. Naopak, většinou tím chce zlepšit vlastnosti vlněné látky, aby byla například lehčí nebo ještě hřejivější.

vlna – alpaka
vlna – kašmír

Alpaka (vlevo) a kašmír (vpravo) patří mezi velejemné vlny

Vlastnosti vlny

Vlna má, stejně jako ostatní přírodní vlákna, spoustu úžasných vlastností. Neznamená to, že by se hodila úplně na cokoli, ale jsou oblasti, ve kterých nemá konkurenci.

Vlna je hřejivá. Tlustý vlněný svetr hřeje v i mrazech jako kamínka. Merinové termoprádlo se nosí i na vysokohorské a polární výpravy. Výjimečnou vlastností vlny je, že hřeje i mokrá, takže když zmoknete nebo se zapotíte, nenastydnete.

Vlna je prodyšná. Je v ní teplo, ale dýchá. Vlněný pánský oblek s dobrou podšívkou je mnohem příjemnější na nošení než polyesterový, stejně tak vlněný svetr je prodyšnější než akrylový. Z vlny se také vyrábějí přikrývky, pod kterými se skvěle spí.

Vlna je krásná. V našich obchodech to bohužel tak často nevídáme, ale z vlny se vyrábějí skutečně nádherné látky v široké škále pestrých barev. Podívejte se ostatně do naší nabídky vlněných látek – máme sice menší sortiment, ale zato pěkný a kvalitní!

Je hygienická. Nepodporuje růst bakterií a neabsorbuje pachy. Vlněné termoprádlo a oblečení se hodí i na dlouhé turistické výpravy nebo historické akce, kde jsou polní podmínky.

Mokrá vlna je o něco slabší než suchá vlna. Při běžném nošení to nevadí, ale dávejte pozor při praní a sušení. Vlněné oblečení perte v ruce nebo na mírný program, neždímejte (jen jemně vymačkejte) a sušte rozložené na ploše. Zabráníte tak odření povrchu a nevzhledného vytahání (týká se hlavně pletenin).

Vlna nehoří. V běžném životě je to asi zanedbatelná výhoda, ale může se to hodit při kempování nebo historických akcích. Vlna špatně chytá a po vytažení z ohně okamžitě zhasne, a je tak bezpečnější než akryl, bavlna nebo polyester.

Vlně nevadí kyseliny, ale nemá ráda zásady. Rouno při čištění prochází kyselinovou lázní, aniž by mu to ublížilo, ale při styku se zásaditými látkami vlákna křehnou a žloutnou. Proto se na vlnu nesmějí používat běžné prací prášky, ale jen přípravky určené na praní vlny (nebo hedvábí, které je na tom stejně), v nouzi třeba šampon na vlasy. 

Jak poznat pravou vlnu

Kdo vlnu nějakou dobu nosí nebo s ní pracuje, většinou už ji pozná na omak. Když si ale nejste jistí, stačí jednoduchá zápalová zkouška.

Malý kousek látky nebo příze, kterou chcete otestovat, vložte do plamene svíčky nebo zapalovače. Vlna začne neochotně hořet, po vytažení z plamene hned zhasne. Silně páchne po hořící rohovině (jako hořící vlasy nebo zvířecí chlupy). Zanechává křehkou černou kuličku – snadno ji rozmáčknete mezi prsty.

Podobně se při hoření chová hedvábí, ale hedvábnou a vlněnou látku už celkem snadno rozeznáte podle vzhledu a omaku.

Akryl po vytažení z ohně nezhasne, ale hoří prudkým plamenem, ze kterého odletují nebo odkapávají žhavé kousky. Kouř nepříjemně synteticky páchne.

Polyester hoří pomaleji a zanechává pevnou černou kuličku, kterou nelze rozdrtit.

Jak hoří vlna
Jak hoří vlna – spálená černá vlna se drolí mezi prsty

Výroba vlny

Cesta vlny začíná v ovčíně, kde se jednou nebo víckrát ročně (podle plemene) ovcím ostříhá rouno. Stříhání je nutné, vlna totiž stále roste a bez odstranění by ovci nakonec doslova pohltila. Stříhá se elektrickými nůžkami a zkušený střihač to zvládne za pár minut.

Rouno se zbaví nepoužitelných částí (vlna z nohou, ocasu) a hrubých nečistot a odešle se na další zpracování. To začíná praním, které z rouna odstraní prach, kamínky, část rostlinných nečistot, pot a lanolin. Pere se obvykle v proudící vodě s vhodným saponátem, někdy v rozpouštědlech, která mají lepší odmašťovací schopnosti. Rostlinné nečistoty se odstraňují karbonací – praním ve vhodné kyselině, která tyto nečistoty spálí.

Po vyprání a usušení se vlna myká – pročesává na mykacím stroji, který srovná vlákna do jednoho směru a vytvoří tzv. pavučinku. Pavučinka se rozdělí na tenčí pruhy a ty už je možné spřádat. Ze suroviny s delšími a jemnějšími vláky je možné vyrábět i česanou vlnu (worsted), kvalitnější druh vlny, vhodný na jemné oblekové, kostýmové a šatové látky.

vlna – příze

Vlněné příze

Vlněné příze sice v Sartoru neprodáváme, ale jako nadšená pletařka se o nich nemohu nezmínit. A pokud vás zajímají kvalitní látky a šití, ale ve světě pletacích přízí se neorientujete, určitě rádi uslyšíte, že i tam se dají najít poklady.

Pletení zažilo v nedávné době podobný rozkvět jako šití a další ruční práce. Plete doslova celý svět a výrobci přízí na to zareagovali širokou nabídkou krásných materiálů. I v běžných galanteriích už najdete víc než jen obyčejný akryl (který má také své využití, mimo jiné pro začátečníky, protože je levný), ale existují také speciální e-shopy a kamenné prodejny se sortimentem luxusních přízí, například:

  • velmi jemné merino: měkké, jemné i holé kůži, takže se hodí na šály, čepice, ponožky
  • směsi vlny (merina) s hedvábím, alpakou, stoprocentní hedvábné nebo alpakové příze, hedvábí s mohérem a další různé směsi vlny, alpaky, hedvábí, kašmíru, lnu…
  • populární ručně barvené příze v neuvěřitelných melírovaných odstínech
  • tenoučké příze na pletené krajky

Zájemcům doporučuji pletací portál Ravelry.com se spoustou návodů a rozsáhlou databází přízí (v angličtině), pro pokochání pak stránky značek Filcolana, Fyberspates, Iso, Ístex, Lang Yarns, Malabrigo, Noro, Rowan, Schachenmayr a dalších.

Historie vlny

Pokud vás zajímají dějiny vlny od prvních domestikovaných oveček přibližně do středověku, doporučujeme náš podrobný článek vlny v historii. Vlna je velmi starý materiál, který lidstvo zná a využívá už tisíce let.

Její novodobá historie je, aspoň pro nás Evropany, trochu smutná. Vlna se v Evropě běžně zpracovávala skoro celé dvacáté století, téměř každá země měla svůj vlnařský průmysl a uměla nabídnout něco speciálního (italské oblekovky, anglický tvíd, rakouský loden, skandinávská sukna). V Česku se před sametovou revolucí, a ještě nějakou dobu po ní tkaly vynikající woolmarkové látky, které se vyvážely do celého světa.

Po revoluci se původně centrálně řízený český trh s vlnou víceméně rozpadl a textilky postupně zanikaly. Brno, přezdívané „moravský Manchester“, přišlo o svou slavnou Vlněnu a čeští chovatelé ovcí o odbyt vlny. Dovoz levné vlny z Asie a Jižní Ameriky v roce 2008 definitivně zlikvidoval celý evropský trh s vlnou.

Stoupající zájem o kvalitní látky a slow fashion ale snad zachrání evropské vlnařství před úplným zničením. Výrobci luxusního oblečení mají stále zájem nakupovat materiál z evropských textilek a malí lokální chovatelé opět nabízejí vlněné rouno nebo příze zájemcům o řemesla a ruční práce.

Máte v šatníku vlnu? Šijete nebo pletete z vlněných látek a přízí?

Zajímají nás vaše zkušenosti a výrobky!

Komentáře(0)

Pro vložení komentáře se .

Sartor do e-mailové schránky

Když objevujeme nové materiály, napíšeme článek nebo zjistíme nějakou zajímavost, potřebujeme se o to s někým podělit. A budeme moc rádi, když to budete zrovna Vy!
PS: Občas posíláme i slevy ;)

Přihlášením souhlasíte se zpracováním osobních údajů

Kontaktní formulář zavřít
Načíst

Máte jakýkoli dotaz nebo problém?

+420 777 511 114
sartor@sartor.cz

Jazyk / Language

Měna / Currency