Viskóza je „poloumělé“ vlákno, které se vyrábí trochu podobně jako některá syntetická vlákna, avšak z rostlinné suroviny: z celulózy. Bavlna, len, konopí a další přírodní materiály se také skládají převážně z celulózy, proto je jim viskóza v mnohém podobná, např. svou prodyšností nebo požadavky na péči.
Celulóza na výrobu viskózy se obvykle získává ze dřeva nebo z odpadu při zpracovávání bavlny. Během výrobního procesu se z ní vytvoří hustá viskózní tekutina, podle které také materiál dostal jméno. Tato medu podobná tekutina se pak vstřikuje speciální tryskou do kyselinové lázně, ve které se promění v pevná vlákna.
Změnou některých částí výrobního postupu je možné vyrobit vlákna různých vlastností a získat tak látky, které jsou zvlášť jemné, dobře odvádějí vlhkost nebo jsou odolnější.
Co všechno je viskóza?
Výraz „viskóza“ se používá zároveň v širším i užším smyslu a z toho někdy plynou menší nedorozumění. V širším smyslu se jako viskóza označují všechna regenerovaná celulózová vlákna, tedy včetně modalu, lyocelu a dalších, přestože to není fakticky správné. V užším smyslu je totiž viskóza pouze regenerované celulózové vlákno získané tzv. viskózovým postupem a ostatní celulózová vlákna jsou tak její „sourozenci“, ne podmnožina.
Z tohoto drobného zmatení pramení také nejasnosti ohledně rayonu. Rayon a viskóza v širším slova smyslu jsou synonyma, protože podle předpisů platných ve Spojených státech (a také Číně a Japonsku) je rayon vlákno z regenerované celulózy. Podle mezinárodně platné normy ISO, ze které se v USA vychází, je rayon totéž, co viskóza (anglicky viscose). Přesto se může stát, že na štítku v šatech najdete složení třeba 40 % rayon, 60 % viscose. V takovém případě může jít o označení směsi „viskózové viskózy“ (viscose) a dalších celulózových vláken (rayon).
Viskózová vlákna
Jak je to v Česku? České (a evropské) předpisy znají v současné době šest druhů uměle vyráběných celulózových materiálů, které vám teď představíme.
Viskóza
Vlákno získané tzv. viskózovým postupem, který byl vynalezen před více než sto lety. Je to „obyčejná“, běžná viskóza, ze které se vyrábějí převážně úplety na trička a lehké tkaniny na letní šaty nebo kalhoty. Je měkká, příjemná na nošení, prodyšná, lehce chladivá a levná. Základní nevýhody jsou dvě: je málo pevná a některé druhy jsou náchylné k tvorbě žmolků. Pevnost viskózy se snižuje za mokra, takže by se měla šetrně prát i ždímat a sušit tak, aby se nevytahala. Sluší se ještě dodat, že viskóza se mačká, ale tady záleží i na druhu látky. Tričko z viskózy s elastanem se tolik nemačká, jemné letní tkaniny jsou choulostivější.
Výroba viskózy není šetrná k životnímu prostředí. Vznikají při ní odpadní látky, které nelze recyklovat. Sama viskóza je biodegradabilní podobně jako bavlna.
Modal
Modal je vlákno získané modifikovaným viskózovým postupem, díky kterému je mnohem pevnější, a to především za mokra – odstranila se tak jedna z velkých nevýhod tradiční viskózy. Je také odolnější proti žmolkování a tím pádem je to vlastně materiál, který nemá prakticky žádné nevýhody – snad jen tu, že je dražší než běžná viskóza. K tomu, abyste se do modalu zamilovali, však stačí prostě si na něj sáhnout. Je tak jemný a hebký, že mu může konkurovat jen pravé hedvábí.
MicroModal™ a MicroModal AIR™ jsou zvlášť jemná modalová vlákna, která vyrábí firma Lenzing. Celulóza pro výrobu modalu se získává z bukového dřeva.
Cupro – měďnaté vlákno
Jako cupro se označuje regenerované celulózové vlákno získané měďnatoamoniakálním způsobem. Ačkoli to zní nebezpečně „chemicky“, všechno se stejně jako u lyocelu recykluje. Kromě toho se jako základní surovina používá odpad ze zpracování bavlny a cupro tak patří mezi materiály šetrné k životnímu prostředí.
Cupro je lehké, prodyšné a chladivé. Má jemný hedvábný lesk, krásně splývá a často se proto používá jako imitace hedvábí. Nevýhodou je vyšší mačkavost.
Cupro z naší nabídky
Lyocel – Tencel
Výroba lyocelových vláken se odlišuje speciálním procesem rozpouštění a spřádání. Použité rozpouštědlo je téměř stoprocentně recyklovatelné, nevyhazuje se jako odpad, ale vrací se znovu do výroby. Lyocelové tkaniny a úplety mají podobné vlastnosti jako modal: jsou lehké, hebké a velice příjemné na nošení, a přitom pevnější než běžná viskóza.
Tencel™ je obchodní název lyocelu firmy Lenzing. Celulóza pro jeho výrobu se získává z eukalyptovníku.
Lyocell v naší nabídce
Případ bambusové viskózy
Takzvaná bambusová viskóza se vyrábí běžným způsobem, ale jako vstupní surovina se používá celulóza z bambusu. Její vlastnosti jsou dané postupem výroby, může být tedy úplně obyčejná, pouštět chloupky a pokrývat se žmolky, nebo může být hebká a trvanlivá. Kromě velmi příjemného, hebkého omaku bambus nepřidává látce další speciální vlastnosti, jak někdy uvádějí prodejci: chladivost, savost nebo vhodnost pro alergiky jsou typické pro všechny druhy viskózy.
Podle české legislativy nesmí být na štítku uveden jen „bambus“, pokud nejde o skutečné bambusové lýko. Smí se sice použít výraz „viskóza vyrobená z bambusu“, ale ta „viskóza“ zkrátka nesmí chybět.
Acetát a triacetát
Oba druhy vláken jsou vyrobeny z acetátu celulózy a mají podobné chemické složení. Acetát je poměrně starý vynález, již v meziválečných letech se vyráběl jako náhražka hedvábí. Dnes se z něj tkají především oblíbené prodyšné podšívky, ale také satény, tafty nebo brokáty na společenské šaty.
Acetát je hebký, lesklý a splývavý, ale vlákna jsou málo pevná a látky jsou špatně odolné proti prodření. Od viskóz se acetát liší ještě jednou vlastností: tvarovatelností za tepla. Využívá se toho např. při plisování, ale také to znamená, že je nutné acetát žehlit na nízkou teplotu a nesušit ho v sušičce.
HWM viskóza
Narazili jste někdy na zkratku HWM? Znamená to „high wet modulus“ – vlákna s vysokým modulem za mokra, tedy vlákna s lepší pevností v mokrém stavu. Jde tedy o vylepšený druh viskózy. Na etiketu se to nepíše, protože HWM vlákna spadají pod modal nebo lyocel, ale někdy se tato poznámka objevuje v popiscích u viskózového zboží.
Komentáře(2)