Velký test praní hedvábí

Hedvábí stále patří mezi poměrně málo rozšířené materiály, a není to jen jeho horší dostupností – mohou za to také mýty o jeho choulostivosti a složité údržbě. Hedvábí se prý nesmí namáčet, ba dokonce na něj nesmí vůbec ukápnout voda, musí se nosit do čistírny, ničí ho parfémy, slunce, žehlení, člověk by se na něj málem bál i podívat. I my doporučujeme chovat se k hedvábí s citem, především k jemnějším látkám, a kousky, na nichž vám záleží, nosit do ověřené čistírny.

Zároveň ale víme, že si z hedvábí chcete ušít i běžnější oblečení, od kterého moderní člověk vyžaduje pokud možno jednoduchou údržbu. Protože si v Sartoru zakládáme na tom, že skutečně víme, co prodáváme, běžně naše látky testujeme – a testy jsme zopakovaly i pro tento článek, ve kterém najdete opravdové praktické zkušenosti a názorné fotografie.

Nebojte se hedvábí!

Výsledky testu vás možná překvapí: některá hedvábí se dají docela dobře prát, a když dodržíte několik jednoduchých zásad, zvládnete se o celý svůj hedvábný šatník postarat doma. Praní neublížilo ani jemnému saténu nebo šifonu. Většina látek praním pouze lehce změkla a mírně se srazila – stejně jako běžné látky třeba z obyčejné bavlny nebo viskózy.

Na začátek, než hodíte hedvábí do vody, musíme zmínit některé obecné rady a varování.

Téměř všechny druhy hedvábných látek se namočením do vody změní – většinou změknou, mohou se malinko srazit, zmatnět, na povrchu se mohou objevit jemné chloupky. Praním se ostatně mění všechny materiály, jenže u bavlněného trička tak nějak počítáme s tím, že se mu časem pootočí švy a objeví se na něm žmolky. Od hedvábné halenky chceme, aby vydržela dlouho pěkná. Proto také v Sartoru doporučujeme chovat se k drahým kouskům z hedvábí stejně, jako byste se zachovala k oblíbenému vlněnému kostýmu nebo bavlněným koktejlkám na míru, a nechat ho odborně vyčistit ve spolehlivé čistírně.

Menší pevnost zamokra je obecnou vlastností nejen hedvábí, ale všech živočišných materiálů (tedy i vlny, kašmíru, alpaky atd.). U rostlinných materiálů je to naopak, proto bavlně nebo lnu nevadí ždímání na vysoké otáčky a sušení v závěsu. Pevnost mokrého hedvábí klesá na 80 % pevnosti zasucha a vlákna tak snadněji popraskají nebo se nenávratně vytahají a polámou. Proto se s ním při praní, ždímání a sušení musí zacházet zvlášť opatrně.

Pratelnost oblečení nelze posuzovat jen podle toho, z jaké látky je ušitý. Praním (nebo pouhým namočením) se totiž mohou poškodit také výztuže, ozdoby, výšivky. Pečlivě konstruované oděvy, jako jsou například saka nebo střihově náročné slavnostní šaty, se při šití modelují žehličkou, napařují se, všívají se do nich výztuže z různých tkaných i netkaných materiálů. I kdyby samotná svrchní látka přečkala praní beze změny, oděv může nenávratně ztratit tvar, nebude vypadat hezky, možná vám i přestane sedět. U vícebarevných kousků do sebe mohou pustit barvy, u oblečení z více druhů látek se každá část jinak srazí. Asi je jasné, že takové „lepší“ oblečení patří do čistírny, ať už jsou to hedvábné plesové šaty nebo vlněný kostým.

Živočišná vlákna, tedy i hedvábí, jsou citlivá na zásadité (alkalické) látky. Zásaditá je většina běžných pracích prášků, některá mýdla, soda na praní a chlorové bělicí prostředky. Působením alkálií hedvábné vlákno slábne, měkne, ztrácí lesk a pouští chloupky. V silných zásaditých látkách se hedvábí rozpouští. Nevadí mu ale slabé kyseliny a organická rozpouštědla (např. líh).

Hedvábí se nesmí prát v zásaditých prostředcích!

Chcete-li prát hedvábí, používejte vždy prací prostředky určené na hedvábí nebo vlnu (vlna je také citlivá na alkálie). V nouzi je možné použít jemný šampon na vlasy bez silikonu nebo jiného kondicionéru. Nepoužívejte přípravky určené pro ruční praní, jestliže nejsou zároveň označené jako vhodné pro hedvábí a vlnu.

Na otestování pracích prostředků je možné použít indikační pH papírky (lakmusové papírky), které se dají koupit v lékárně a některých drogeriích.

Péče o hedvábí by měla být co nejjemnější – nejen chemicky, ale i mechanicky. Nejlepší je ruční praní ve vaně nebo lavoru, do kterého se praný kousek pohodlně vejde. Ve vlažné vodě (25–30 °C) rozmíchejte menší množství pracího prostředku, oděv nebo látku ponořte a nechte asi 15–30 minut namočené. Potom jemně pomáchejte rukama – nemačkejte, nedrhněte. Vyměňte vodu za čistou (ale stejné teploty) a opatrně vymáchejte. Nepoužívejte aviváž – hedvábí ji nepotřebuje a film, který aviváž zanechává na povrchu vláken, snižuje jejich prodyšnost a schopnost přijímat vlhkost.

Většina dnešních praček má šetrný program, který napodobuje ruční praní – prádlo se v bubnu jen pohupuje ve větším množství vody. Takový program můžete bez obav použít, jen před spuštěním zkontrolujte, zda je správně nastavená teplota (30 °C) a buben je naplněný maximálně do poloviny. Ždímání v závislosti na druhu prané látky úplně vypněte (jemné a lámavé materiály jako šifon, satén, dyšes, taft) nebo nastavte na co nejmenší otáčky (max. 400). Pokud vaše pračka nabízí funkci vody navíc, určitě ji využijte. Voda působí jako polštář mezi hedvábím a bubnem pračky, čím více vody, tím méně dotyku.

Máte-li strach o zvlášť jemné kousky jako šátky nebo lehké topy, perte je v ochranném sáčku na praní prádla.

Hedvábí nikdy neždímejte, a to ani ručně. Pamatujte, že hedvábí v mokrém stavu ztrácí většinu své vyhlášené pevnosti a ždímáním byste jej poničili. Vypraný kus rozložte na suchý ručník a zarolujte, přebytečná voda se vsákne do ručníku. Dosušte rozložené na ploše. Žehlete ještě před úplným doschnutím, mírně vlhké hedvábí se žehlí mnohem lépe.

Protože hedvábí má samočisticí schopnost, stačí ho někdy jen dobře vyvětrat. Šaty nebo halenku, které jste na sobě měly tři hodiny v divadle, stačí nechat pár hodin pověšené na ramínku – ideálně venku (v létě i v zimě, ale vždy v suchu a ve stínu). Důkladné vyvětrání většinou zvládne zlikvidovat i stopy pobytu v zakouřeném prostředí nebo pozůstatky silného parfému.

V Sartoru jsme podrobily většinu našich látek nemilosrdnému testu. Testovaly jsme opravdu zodpovědně a celá „akce“ nám zabrala s fotodokumentací několik týdnů. Vyzkoušely jsme ruční praní na vzorcích základních hedvábných látek z naší nabídky. Některé jsme „potrápily“ i nevhodnými chemikáliemi a drsnějším zacházením. A jak to dopadlo?

Šifon patří k nejjemnějším látkám, které jsou i v suchém stavu náchylné k potrhání, zatrhávání nebo rozvolňování vazby. Bílý šifon, který jsme testovaly, se ve vodě proměnil v průhledné nic, které skoro nebylo vidět. Po uschnutí a vyžehlení vypadal úplně stejně jako původně, ale lehce změkl – na fotografii to bohužel není tak dobře vidět, na omak je však znát, že je ještě o vlásek splývavější. Pokud tedy chcete šifon změkčit, docílíte toho opatrným vypráním.

Při praní postupujte s extrémní opatrností – jak ukázal druhý test, kdy se s látkou zacházelo nešetrně (mnutí, mačkání), vazba se místy rozvolnila a vznikla drobná zacuchaná místa, která již nešla nijak spravit. Na druhou stranu musíme složit poklonu pevnosti hedvábných vláken – vazba se sice rozvolnila, ale roztrhnout se nám látku nepodařilo, ačkoli jsme docela snažily!

Organza je jemná, ale tuhá látka, a jistě vás zajímá, zda se její typická tuhost při praní neztratí. Protože nejde o dodatečnou povrchovou úpravu, ale přímo o vlastnost vlákna, organza praním skutečně neměkne. Má však řídkou vazbu a praním proto časem ztrácí tvar. Po namočení se také ztratí veškeré nažehlené sklady a budete je muset nažehlit znovu.

Krepelín je podobný organze, ale má volnější vazbu a je o malinko méně tuhý. Ani on praním neměkne.

Když jsme obě látky zkusily při ždímání zmačkat, vznikly na nich drobné zlomy, které už se nepodařilo vyžehlit. Jak dopadl pokus pomoct si při žehlení teplejší žehličkou (stupeň vlna) a párou vidíte na vzorku krepelínu. Sražený pruh šel sice žehlením narovnat, ale jeho polámané obrysy už na látce zůstanou navždycky.

Praní organzových a krepelínových oděvů, u kterých chcete zachovat jejich původní tvar (např. balonové rukávy, naskládané sukně, aranžované mašle), proto nedoporučujeme. Pokud ale máte organzu nebo krepelín jako podšívku ve lněných nebo bavlněných šatech, kde vám případné pomačkání nevadí, můžete praní risknout.

U krepdešínu, stejně jako u jiných krepových látek (krep, žoržet, krepžoržet, krepsatén), se namočením zvýraznila krepová struktura. Látka po vyprání zvlnkovatěla a mírně se srazila ve všech směrech, protože kroucené krepové nitě se působením vody zkroutily ještě víc.

Dobrá zpráva je, že vyžehlením se vlnky uhladily a látce se vrátily původní rozměry, protože zakroucená vlákna opět povolila. Špatná zpráva je, že se krepdešínu nevrátila původní hladkost a lesk úplně na sto procent. Péči proto volte podle uvážení: možná máte z krepdešínu jednoduché letní šaty, u kterých vám mírná změna struktury nevadí. Jinak doporučujeme raději chemické čištění.

Matný krepžoržet s výraznou zrnitou strukturou dopadl po vyprání podobně jako krepdešín – mírně se srazil a kroucené nitě se zvýraznily. Matné krepové látky – krepy, krepžoržety – mají výhodu, že se nemusíte obávat ztráty lesku, hrozí pouze zvýraznění zrnité struktury a ztráta tvaru. I pro krepy platí, že se při praní a ždímání nesmějí mačkat, protože vzniklé zlomy už by nešly vyžehlit.

Dyšes je tuhý, lesklý, opravdu luxusní satén, který se hodí na společenské a svatební šaty, ale láká i k ušití domácích doplňků, například polštářků nebo „kosmetického“ povlaku na polštář na spaní. Budete ho ale v takovém případě moct vyprat?

Vzorku dyšesu ruční praní neuškodilo, pouze mírně změkl. Podobně jako u běžného saténu je to na závadu třeba u šatů se širokou nabíranou sukní, která má držet tvar, ale u zmíněných povlaků na polštářky to vadit nemusí. Dávejte pozor při žehlení, voda na lesklém povrchu vytváří skvrny.

Dupion je vyhledávaný pro své zářivé barvy a papírovou tuhost, která dovoluje šít z něj pěkně „trčavé“ sukně, šaty se sklady a nabíráním atd. Praním výrazně změkne, z tuhé látky se stane téměř splývavá, takže pokud ho nechcete cíleně změkčit, nedoporučujeme ho namáčet. Mírně měkne i působením páry, proto je vhodné žehlit ho jen nasucho. Kdybyste se přece jen rozhodli dupion vyprat, počítejte s tím, že výraznější barvy mohou pouštět. Perte ho proto samostatně.

Taft je slavnostní, papírově tuhá látka, vyhledávaná především na svatební a společenské šaty, ale také na kabátky nebo kostýmky. Zajímalo nás, zda praním ztratí svou tuhost tak jako dupion. Působením vody skutečně změkl, ale ne tolik jako dupion. Zůstala mu i jeho typická šustivost. Při péči o taft proto opět doporučujeme rozhodnout se podle charakteru oděvu.

Praktický test, kterému jsme vzorky různých hedvábných látek podrobily, ukázal, že hedvábí není až tak choulostivé, jak se traduje, ale přece jen se praním trochu mění a má svá specifika, která vyžadují dodržování určitých pravidel. Praní hedvábných látek proto nemůžeme obecně doporučit – v dobré čistírně, kde mají s hedvábím zkušenosti, se o vaše vzácné kousky postarají nejlépe.

Zkoušeli jste už někdy prát hedvábí?

Podělte se s námi v komentářích pod článkem!

Vaše zkušenosti nás zajímají a povedou k vylepšení tohoto článku.